Po pár urgencích z mé strany jsme byli v půlce března zařazeni na čekačku. Znamenalo to, dostavit se na Magistrát a nechat se ještě jednou trošku "poprudit" :-)
Vyplnili jsme, již po třetí, formulář našich přání, ujistili jsme paní z Magistrátu, co opravdu NE a co ANO. Byli jsme chvíli přesvědčováni, že bychom mohli být tolerantnější , protože například ten pár před námi byl tedy úžasný, abychom nakonec zjistili, že jsme vlastně tolerantní dostatečně a byli jsme propuštěni.
No a teď už nezbývalo nic jiného než čekat. Doba "dodání" dítěte jeden velký otazník.
A tak jsme odjeli do Maroka, aby nám tam v půlce dubna zazvonil telefon...
Žádné komentáře:
Okomentovat