Nakonec jsme tedy absolvovali kurz v různých skupinách. Část kurzu s žadateli o adopci a část kurzu s žadateli o krátkodobou pěstounskou péči.
Nejpoučnější na tom všem bylo to, že jsme si mohli udělat obrázek o tom, jaký rozdíl mezi těmito lidmi je. Byl to pro nás zajímavý sociologický průzkum. A my pro obě skupiny taková trošku rarita - mladý bezdětný pár chce dítě do dlouhodobé pěstounské péče. Prý se to moc často nevidí. Nevím :-)
Bohužel velká část pro nás nebyla moc záživná a zajímavá. Hlavním tématem, které se vyskytovalo v podstatě na každé "hodině" bylo to, jak říci dítěti, že je adoptované. Pro nás nepodstatná věc. Alespoň v danou chvíli. Pár věcí pro mne bylo nových, ale v podstatě šlo jen o to odsedět si tam povinné hodiny. V danou chvíli bych mnohem více ocenila sezení s lidmi, kteří již jsou náhradními rodiči. A tak jsme také učinili na vlastní pěst a setkali se ve Středisku náhradní rodinné péče s paní Janou Frantíkovou.
Součástí kurzu je i kurz první pomoci. Ten byl pro nás asi nejzajímavější částí celého školení.
Nejobtížnější část celého tohoto školící procesu byl fakt, že kurzy se konají ve všední dny a to během dne. To znamená si vzít volno v práci. Termíny kurzů se však vypisují tak měsíc, 3 týdny dopředu. Takže docela náročné pro ty, kteří pracují na směny, nebo nemají moc tolerantního šéfa.
Na závěr všeho, což bylo někdy na konci února následovaly psychotesty a pohovor s psycholožkou.
Pokud jste zdravý, normálně smýšlející člověk, není čeho se bát. Otázek je mnoho a to jak v počítači, tak na papíře. Jde o otázky, na které je nutno odpověď pravda x nepravda, ale i otázky, na které budete odpovídat ve větách. Také různé doplňování vět apod. Otázky se v různých podobách opakují, takže nemá cenu lhát, nebo se o to pokoušet, jelikož budete stejně odhaleni. Lež má krátké nohy! No a samozřejmě budete kreslit proslulý strom :-D
My jsme v našich odpovědích byli upřímní, drželi se pravidla moc se nesnažit a nedělat ze sebe něco co nejsme. Odpovídat pravdivě a často s humorem. Po osmisté otázce to taky někdy jinak nejde. No a prošli jsme. Dokonce jsme zjistili, že jsme harmonický pár.
Pohovor u psychologa proběhl v uvolněné atmosféře. Proběhlo pár doplňujících otázek, ale vzhledem k naší harmonii nebylo co řešit :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat